Tuzemák chutná jako rum, ale podle práva rumem není

Tuzemák chutná a voní jako rum, ale podle evropských pravidel rumem není. Rum se musí vyrábět výhradně z cukrové třtiny, kdežto tuzemák vzniká z lihu zemědělského původu, nejčastěji z cukrové řepy, do kterého se přidává rumové aroma. Proto se od vstupu Česka do EU nesmí prodávat pod názvem „tuzemský rum“. Jako lihovina má ale své místo, hlavně v kuchyni a v horkých nápojích.

Proč tuzemák nesmí být rumem

Evropská pravidla pro lihoviny definují rum přesně: musí vzniknout kvašením a destilací produktů z cukrové třtiny, tedy melasy, sirupu nebo šťávy. Lihovina vyrobená z jiného lihu, i kdyby voněla úplně stejně, se rumem nazývat nesmí.

Tuzemák vznikl v době, kdy byl pravý rum v naší části Evropy drahý a obtížně dostupný. Výrobci proto začali ochucovat domácí líh rumovými esencemi. Vznikl nápoj, který se stal součástí české kuchyně i hospodské kultury. Po vstupu do EU musel změnit jméno a dnes se prodává jako tuzemák nebo tuzemský.

Spor o název vyvolal emoce. Šlo ale o ochranu spotřebitele: kdo kupuje rum, má dostat destilát z cukrové třtiny.

Kdy se tuzemák hodí

Tuzemák má výraznou, sladkou vůni připomínající vanilku a karamel. Ta je pro mnoho lidí spojena s domovem a Vánocemi. Nejlépe se uplatní tam, kde je jeho aroma vítané:

• v cukroví, jako jsou rumové kuličky, pracny, vanilkové rohlíčky nebo punčové řezy,
• v dortech a krémech, v náplních a polevách,
• v grogu a horkém čaji, kde výrazné aroma vynikne,
• v dezertech s ovocem, například u flambovaných banánů nebo rozinek namočených do těsta.

Při pečení se většina alkoholu odpaří, zatímco aroma zůstane. Pozor ale u krémů a náplní, které se nepečou. V nich alkohol zůstává, a proto se nehodí pro děti, řidiče ani těhotné ženy.

Kdy po tuzemáku nesahat

Do koktejlů, které počítají s rumem, se tuzemák nehodí. Mojito, daiquiri nebo Cuba Libre by chutnaly zcela jinak, aroma tuzemáku by přebilo limetu i mátu. Do degustační sklenice tuzemák také nepatří. Jeho chuť je jednodušší a stojí hlavně na aromatu, ne na zrání nebo surovině.

Pokud v receptu stojí „rum“ a jde o drink, použijte pravý rum. Pokud jde o cukroví nebo grog, tuzemák je tradiční volba.

Pro koho se tuzemák hodí a pro koho ne

Hodí se pro ty, kdo pečou podle tradičních receptů a chtějí jejich typickou chuť. Pravý rum dá cukroví jemnější, ale méně „babičkovskou“ vůni. Tuzemák také vyhovuje lidem, kteří hledají levnější lihovinu do kuchyně.

Nehodí se lidem, kteří nepijí alkohol, dětem, těhotným a kojícím ženám, řidičům a lidem užívajícím léky, které se s alkoholem nesnášejí. Pro ně existují bezalkoholová rumová aromata, která v cukroví poslouží stejně dobře.

Rizika a na co si dát pozor

Tuzemák je levný a dostupný, a proto patří k lihovinám, se kterými se setkáte i v nelegálních nebo padělaných verzích. Kupujte ho jen v obchodech s dobrou pověstí, s kolkem na láhvi. Nelegálně vyrobený alkohol může obsahovat metanol, který je jedovatý.

Tuzemák má obvykle kolem 37,5 až 40 % alkoholu, tedy stejně jako jiné destiláty. Grog s ním působí hřejivě, ale alkohol rozšiřuje cévy v kůži a tělo ve skutečnosti ztrácí teplo rychleji. Po grogu v mrazu proto hrozí podchlazení.

Varování platí i pro „domácí“ esence. Rumová aromata prodávaná do pečení jsou určena k dochucování v malém množství, ne k výrobě lihovin doma.

Časté otázky

Mohu v receptu na cukroví nahradit tuzemák pravým rumem?

Ano, cukroví bude chutnat jemněji a méně výrazně. Pravý rum má složitější aroma, ale menší vanilkovou sladkost. Pokud chcete tradiční chuť, vyplatí se zůstat u tuzemáku nebo přidat kapku vanilky.

Proč se tuzemáku dříve říkalo rum?

Protože se tak tradičně prodával a české normy to dovolovaly. Evropská pravidla pro lihoviny ale vyhrazují název rum jen pro destiláty z cukrové třtiny. Po vstupu do EU proto musel tuzemák změnit jméno.

Je tuzemák bezpečný do dětského cukroví?

V pečeném cukroví se většina alkoholu odpaří, v nepečených krémech a kuličkách však zůstává. Pro děti je lepší použít bezalkoholové rumové aroma. Výsledná chuť bude velmi podobná.

Zdroje

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/787 o lihovinách
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce
• Ministerstvo zemědělství ČR